ZDROJ: HALÍŘOVÁ, G. Koronavirus: Výše ošetřovného v roce 2020 In: beck-online.cz

Koronavirus: Výše ošetřovného v roce 2020

Ošetřovné jako dávka nemocenského pojištění náležející zaměstnancům z důvodu ošetřování nemocného člena rodiny nebo péče o dítě do 10 let věku, event. po dobu platnosti mimořádných opatření v době epidemie COVID-19 až do 13 let věku (viz zákon č. 133/2020 Sb.související článek), se stanoví z příjmu zaměstnance dosaženého za rozhodné období stejně jako ostatní nemocenské dávky.

Stěžejními ustanoveními pro výpočet dávek nemocenského pojištění jsou § 1822 NemPoj. Dávky se vypočítávají na kalendářní den a stanoví se procentní sazbou z denního vyměřovacího základu. Sazba ošetřovného činí 60 % denního vyměřovací základu, což je jednoduše průměr vyměřovacího základu zaměstnance dosaženého za rozhodné období připadající na jeden den.

Rozhodné období zaměstnance je stanoveno na 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, které předcházejí kalendářnímu měsíci, v němž vznikla předmětná sociální událost zakládající nárok na dávky; v našem případě se jedná o vznik potřeby pečovat o dítě mladší 13 let (o další osoby, na které byla působnost krizového opatření rozšířena) z důvodu zavření příslušného zařízení v době pandemie. Typicky: školy byly uzavřeny 12. 3. 2020, příjem se bude zajišťovat z období 1. 3. 2019 – 29. 2. 2020. Zahrnují se vyměřovací základy, které zaměstnanci zúčtoval za kalendářní měsíc jejich zaměstnavatel a které nejsou osvobozeny od daně z příjmu. Běžně se jim říká hrubý příjem. Pokud zaměstnání netrvalo oněch 12 kalendářních měsíců, ale méně, a v dalších speciálních situacích se stanoví rozhodné období podle § 18 odst. 4 až 6 a § 19 NemPoj.

Úhrn těchto příjmů se musí vydělit počtem kalendářních dnů připadajícím na rozhodné období, v našem případě 366 dny (byl přestupný rok). Z těchto dnů se musí vyloučit kalendářní dny, během kterých zaměstnanec nepracoval a nepobíral mzdu / plat / odměnu. Nejčastěji jsou to dny pobírání dávek nemocenského pojištění (např. nemocenské, dlouhodobé ošetřovné, dřívější ošetřovné), náhrady mzdy během prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti, dny trvání mateřské a rodičovské dovolené, dny neplaceného volna apod.

Takto zjištěný denní vyměřovací základ (DVZ) se však ještě musí upravit pomocí tří redukčních hranic, které na každý kalendářní rok vyhlašuje Ministerstvo práce a sociálních věcí. Je to důsledek sociální solidarity mezi jednotlivými skupinami osob, zde osob s vyššími příjmy s osobami s příjmy nižšími. U ošetřovného se DVZ upraví tak, že do částky první redukční hranice (1 162 Kč) se počítá 90 %, z částky nad první redukční hranici do druhé redukční hranice (1 742 Kč) se počítá 60 %, z částky nad druhou redukční hranici do třetí redukční hranice (3 484 Kč) se počítá 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží. Výše takto stanoveného DVZ se zaokrouhluje směrem nahoru, stejně se zaokrouhluje i výše ošetřovného.

Výpočet si ukážeme na jednoduchém příkladu.

Zaměstnanec má v pracovní smlouvě sjednanou měsíční mzdu ve výši 45 000 Kč. Od 12. 3. 2020 musel zůstat doma s 6letým dítětem. Za rozhodné období březen 2019 – únor 2020 mu byla zúčtována mzda celkem 600 000 Kč (včetně odměn, prémií, náhrad mzdy za čerpanou dovolenou). DVZ činí 1 639,34 Kč. V rámci 1. redukční hranice redukujeme 90 % z 1 162 Kč, tj. 1 045,8 Kč, dále 60 % z částky 477,34 Kč (nad 1. hranici do výše vypočteného DVZ). Další redukci už neprovádíme, neboť DVZ nepřesáhl 2. redukční hranici. Redukovaný DVZ činí 1 523,14 Kč, po zaokrouhlení 1 524 Kč. Výše ošetřovného činí 60 %, tedy 914,4 Kč, po zaokrouhlení 915 Kč na kalendářní den.

Napište nám vzkaz